Novinka, která se poprvé ukázala světu na autoshow v New Yorku v dubnu 2007, z větší části vychází z předchůdce stejného jména. Od designu připomínající zmenšenou verzi modelu Commander si automobilka slibuje, že přiláká mladé zákazníky a ty, kterým se zdál předchozí model (Cherokee/Liberty) příliš kulatý a nudný. Rezerva se ze zádi schovala pod podlahu, novinkou je také shrnovací plátěná střecha. Díky nově řešenému podvozku se vůz na silnici má chovat mnohem klidněji a komfortem jízdy prý nyní bude připomínat více osobní automobily. Přední náprava má nezávislé zavěšení a ta zadní je klasicky tuhá, ovšem s neobvyklým pětiprvkovým zavěšením a panhardskou tyčí. Těm, kteří si rádi vyjedou mimo silnice, Jeep nabídne dva druhy pohonu čtyř kol. Klasiku v podobě systému Command-Trac a úplnou novinku Selec-Trac II.

Prvních pár desítek kilometrů po solidních asfaltkách dáváme výrobci za pravdu – loupavost předchozí generace téměř zmizela, náklony jsou minimální, jen řízení stále neposkytuje dostatek zpětné vazby. Na příčně křižujícím velbloudu si nedobrovolně zkoušíme panické brzdění, naštěstí úspěšně.

Vůz bude pohánět stejný agregát jako v současném modelu. Šestiválec o objemu 3,7 l vyvine výkon 151 kW při 5200 ot/min a točivý moment 314 Nm při 4000 ot/min. Spotřeba není v této kategorii nijak výjimečná: ve městě si motor řekne v průměru o 15,7 l/100km, mimo město žádá 12,3 l/100km. Populárnější bude určitě námi zkoušený turbodiesel 2.8 s variabilní geometrií lopatek turbodmychadla. Výkon vrcholí hodnotou 130 kW a točivý moment 410 Nm s šestistupňovou manuální či 460 Nm s pětistupňovou automatickou převodovkou. Motor i bez filtru pevných částic plní normu Euro4.

Uvidíme, jak na tom budou sériové vozy, ale v testovacích jeepech není motor příliš slyšet. Na asfaltu i na pistě předvádí solidní pružnost, přibližně od 1600 otáček pak táhne až neamericky přímočaře. Ještě než sjedeme do písku, věnujeme poslední pohled palubnímu počítači – 8,5 litru nafty s automatem a pohonem zadní nápravy nepovažujeme za zlé.

Oproti předcházejícímu modelu se nový Cherokee na délku a na výšku lehce zmenšil (délka: 4 492 mm/předchůdce 4 496mm; výška: 1 808mm/předchůdce 1 818mm). Naopak větší šířka a rozvor (šířka: 1 838 mm /předchůdce 1 819; rozvor: 2 694 mm /předchůdce 2 649 mm) je příslibem vyšší míry komfortu na všech sedadlech a stability při jízdě.

Ještě než vjedeme do dun, čeká nás asi největší překvapení: na jednotlivých příčných nerovnostech i proslulých roletách se jeep chová až neuvěřitelně netečně – v dobrém slova smyslu. Když nestačíme dostatečně zabrzdit před hrbolem, auto jej prostě přejede a přitom moc nevyskočí. Dlouhé řady nerovností neotřásají celým autem tak, jak bychom čekali a kupodivu ani na volant se žádné rány nepřenášejí. Špatně se to popisuje, ale když jedete stejně jako zbytek konvoje šedesátkou přes „krtiny“, stabilita vozu přece jenom udiví. I tady se ale projevuje malá citlivost řízení, sklon k přetáčivosti je ale dobře korigovatelný.

Interiér je kompletně přepracován a najdeme v něm opět hodně podobného s modelem Commander. Vládnou zde hrany a standardní šedé plasty lze ve verzi Limited nahradit pohlednějšími béžovými. Za příplatek si lze pořídit kožené čalounění sedadel i jejich elektrické ovládání, startování tlačítkem, dešťový senzor, stabilizační systém, brzdového asistenta a nový navigační systém MyGIG. Ten se dá ovládat hlasem nebo pomocí dotykové obrazovky. Jeep Cherokee také disponuje pomocnými systémy pro rozjezd do kopce o pro kontrolované sjíždění ze svahu.

Projet dunou je brnkačka – co si budeme nalhávat, Jeep prostě vytyčil trasu a my si tady jako ovce hrajeme na offroad… Humor a suverenita nás přecházejí poté, kdy pomáháme vyprostit už šesté auto na místech, která se „od oka“ zdají snadná, hmm. Tak hurá, otočným ovladačem připínáme přední nápravu i redukci 2,72:1, pomodlíme se za hydrodynamický měnič v našem automatu a vyrážíme… Není to taková legrace, často stojíme na vrcholu duny a čekáme na uvolnění tratě. Přiměřeně příjemný volant by sice mohl mít méně než čtyři ramena, ale v terénu se dovnitř prsty nestrkají, tak je to jedno.

Tvrdé plasty na přístrojové desce a možná zbytečně velké plastové plochy v interiéru vyvažuje jejich znatelně lepší kvalita. Vůz je i pro pětičlennou posádku přiměřeně prostorný, zadní sedadla jsou dělená a sklopná. Hlučnost motoru je přiměřená jen při klidné jízdě, v terénu s požadavkem na držení v otáčkách už o sobě agregát dává znát výrazněji.

Finále je velkolepé – dvousetmetrový kopec je v podstatě sledem dun a pokud dobře vidíme, zatím jej vyjel jen jeden finský novinář a velbloudi. Mno. Hlas ve vysílačce radí, abych se nebál a jel, co to dá… Beru si to k srdci. Po dlouhém a písek stříkajícím rozjezdu volím na automatu redukovanou trojku a … auto se natřásá na tvrdších částech podkladu, vzápětí ztrácí rychlost na sypkých pasážích. Ten žlutý nesmysl zastínil výhled, volant držím jen dlaněmi a vrchol jen tuším – pět metrů před cílem už auto téměř nejede, takže se zkusím spolehnout na rychlost přeřazování u toho (teď už úžasného, nejlepšího, „nenech mě v tom“) automatu – za dvě, přední diferenciál sice orá brázdu, ale kola nacházejí jakýsi podklad a jeep se – pomaloučku a se žlutými skly, karoserií a vším okolo – sune na hranu duny.

Jeep Cherokee se v České republice začne prodávat už od února, ve verzích Sport a Limited. Ceník zatím není k dispozici.