Se sjednocováním vzhledu napříč celým portfoliem přišlo v té nejsilnější podobě právě Audi. Proto je příjemnou změnou, že nová A1 z designových linií ostatních modelů této značky vybočuje. Tedy ne, že by nešlo na první pohled poznat značkovou příslušnost, maska chladiče a přední i zadní světla Audi A1 spolehlivě odhalí, ale mimo to rozehrává malý hatchback vlastní styl.

Od tři roky staré studie Audi Metroproject quattro se toho po vzhledové stránce příliš nezměnilo. To znamená, že Audi A1 sází hlavně na osobité pojetí exteriéru.

Tvar karoserie vzdáleně připomíná Volkswagen New Beetle a nová A1 mu v jistém slova smyslu opravdu bude nástupcem. Místo retroauta tady ale máme kus moderního designu, který nespoléhá na okázalé tvary, velké obliny, svalnaté blatníky nebo nečekané křivky. Místo toho pracuje s obvyklou Audi-střídmostí.

Střídmost se ale nevylučuje s hravostí. Hned na počátku zaujmou matně stříbrné oblouky nad okny. A1 ale vybočuje z průměru také kapotou motoru protaženou až do blatníků a vstupem do zavazadlového prostoru, který je tvořen celou výklopnou zádí. Vzhůru se odklápí vše včetně koncových světel, pod kterými se nachází malá obrysová světélka. V zásadě se jedná o naprosto stejné řešení jako u Opelu Insignia ST.

Po usednutí dovnitř se dojmy z designu redukují pouze na střídmost. Jistě, těžko kritizovat Audi za to, že dělá auta jako Audi, ale pokud jste snad čekali něco jiného, musíte ke konkurenci. Mini má mnohem zajímavější interiér, který se k podobné malé stylovce rozhodně hodí víc, a Alfa MiTo je uvnitř zase výrazně hezčí a vyspělejší než oba hlavní konkurenti.

Strohá palubní deska s velkými rovnými plochami nechce ani náznakem maskovat, jaké značky je toto auto. Minimalistické pojetí znamená, že zde máme čtyři kruhové výdechy a vysoko klenutou kapličku přístrojového štítu. Dál už na palubní desce nalezneme jen manuálně vyklápěný LCD displej.

Když k vysoké kapličce přidáte nízko položenou horní hranu čelního okna, nemůže vyjít nic jiného než omezený výhled ve svislém směru. V městském provozu to bude spíše nevýhodou, na druhou stranu společně s klenutým obloukem A sloupku to dodává poloze za volantem zvláštní neopakovatelný pocit. Dojem z toho, že sedíte daleko vysunutí dopředu vlastně ostře kontrastuje s pocity za volantem v Mini.

Vzadu by velký prostor hledal asi jen blázen a ono tam místa mnoho opravdu není. V tomto si může A1 podat ruce s MiTem. Mini nabídne díky svislejším zadním sloupkům místa víc, v tomto ohledu se ale stává jednookým králem. Na čem naopak záleží, je sklápění zadních sedadel, které není v A1 příliš komfortní. Ovládá se páčkou na horní straně opěradel, jenže přístup k ní je složitější jak zezadu, tak zepředu.

V jinak relativně kvalitně provedeném interiéru zamrzí dvě drobnosti. Strop se vzhledově podobá dalším modelům Audi, ale jeho upevnění je na standardy této značky značně chatrné – doufejme, že jde o slabinu předprodukčního modelu. Druhým bodem je rám bočního okna vyvedený v barvě karoserie. Těžko říct, zda jde o úpornou snahu o ušetření finančních prostředků nebo o nástup nové módy (stejný detail naleznete v Alfě Romeo Giulietta). Bezrámová okna konkurence každopádně vypadají o několik úrovní lépe.

Audi A1 hlavně kvůli svému interiéru nenadchne tolik jako Mini a Alfa Romeo MiTo. Jenže jak velký je rozdíl mezi Mini a malou Alfou, podobně se liší i nové Audi od této dvojice. To je dobrou zprávou pro všechny, protože rozdílně pojaté modely uspokojí širší okruh zákazníků. Výhodou Audi by měla být i cena – podle neoficiálních informací bude jen o 1000 Euro dražší než srovnatelně vybavený VW Polo.